Tabu, aneb životní příběhy

16. listopadu 2016 v 20:53 | Neo_Fox |  Téma týdne
Ahoj drahý čtenáři,

tento blog umřel před dlouhou dobou, avšak očko mé spatřilo cosi interesujícího! Myslím tím téma týdne...


Hle, nápad. Je tomu již pravdu dlouho, kdy jsem naposledy vrhl pár slov na tento blog. Tiše jsem na něj jen vzpomínal a říkal jsem si, že se kněmu jednoho dne navrátím v plné síle. Tak si čas od času otevřu administraci, snad jen je zvědavosti, zda-li byl můj maličkatý výtvor smazán. Avšak dnes bylo mé oko uchváceno tématem týdne.

Pro začátek bych měl vysvětlit, že se, drahý čtenáři, nacházím ve složité životní situaci. Né, nejsem první a bohužel ani poslední. Jsou zkrátka věci, o které pečujeme a ony nakonec odejdou, nebo nám ublíží. S oblibou vzpomínám na slova šéfa, doufám že i kamaráda, které pronesl v motivační řeči. Cituji: "Život je jako kočička, staráte se o ní, krmíte ji, mazlíte se... Ale pak vám ji srazí autobus. Ne, život není fér, důležité je ovšem se zněj nepodělat."

Musím uznat že tato slova mají lecos do sebe a musím, chtě nechtě říci, že i s přihlédnutím k vtipnosti této myšlenky (morbidní humor, aneb nebuď suchar) se jedná o dost hlubokou myšlenku. V životě se každému znás stávají "shits". V překladu s přidáním lehké cenzůry, snad kvůli slušnosti, se jedná o zlomové situace v životě, kdy ty špatné věci na nás prostě spadnou jako ptačí trus. Tyto situace si ovšem častokrát neseme jako svůj malý kříž na pouti životem. Třeba jednou u skleničky koňaku, či párleté wiskey na ně vzpomeneme... Ale to je tak vše.

To mne přivádí k tématu týdne. Tabu je tedy výrazem (jak to chápu já) pro věci o kterých se zkrátka a jednoduše nemluví. Není to buďto slušné, nebo prostě nevhodné. A tyto životní situace spadají mezi oboje s ještě jednou přimalovanou kategorií a to trefně nazváno "těžké". Prostě o těchto věcech neradi mluvíme, ale na jejich základech jsme se změnili. Jsou to tabu příběhy lidí a možná právě proto jsou natolik zajímavé, že když se je dozvíme... Dojmou nás, pobaví, nebo alespoň si je vyslechneme celé. Mým drobným postřehem se ovšem stává fakt, že čím starší tyto životn situace jsou, tím více jsou tabu. Už o nich nemluvíme, neradi na ně vzpomínáme. Kolikrát si ani neuvědomujeme, že právě díky těmto situacím jsme se dokázali změni a posunout dál.

Závěrem této myšlenky bych snad jen zmínil, že tabu jako takové není tabu jen tak pro nic za nic. Čím méně víme, tím lehčeji se nám žije... Nebo ne?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 kUwU kUwU | Web | 16. listopadu 2016 v 22:09 | Reagovat

Pěkně napsané.
A jsem ráda, že nejsem sama, kdo si kvůli tématu týdne, ještě vzpomene, že nějakej blog existoval :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama