Rozumkonzumový #14

2. dubna 2015 v 11:53 | CL |  Rozumové konzumy
Ahoj, drahý čtenáři. Dnešní článek se nese ve znamení sklopených uší.



Včera bylo 1. Dubna. Byl jsem od rána připraven i na tornádo, vychřici, sníh, válku, vtípky, poplachy a tak podobně.
Inu jdu si do školy, sednu do lavice. Vše jede dle plánu. 0% učení. Sedím si s kelímkem kafe a čučím na Dextra. (Ach jo!) Další hodina byla v duchu opakování, kde jsem byl zřejmě velmi dobře naučen, takže mi ego trochu stouplo. A pak přišla osudová hodina. Zrovna jsme měli hodinu Mimozemských Technologií. (Zkrácenina MTT- Mikroprocesorová Technika. Druhé T tam je, ale nikdo neví proč.) Inu, rozhodl jsem se skrze repráček a klávesy zahrát Tabi No Tochuu, které se objevilo v Ookami To Koushinryou. Pokud jste divákem animovaných seriálu, tak toto vřele doporučuji. Tématem je obchod a s těží podotýkám, že je to vcelku romantické dílo. Druhé v pořadí co se mi líbí, protože tomuto žánru klišé moc neholduji. Ale nenechte se zmást, je to skutečné propracovaný příběh.




Takže si roztomile hledám frekvence tónů a najednou se někdo zmíní o připravovaném cvičném poplachu. Jen blbec by na to skočil, takže jsem směle ignoroval i zvonění, rozhlas a poplach samotný v tušení, že se jedná o žertík. NE, nebyl to žert!!!
Dalším směšným pokusem se zaznamenal můj otec. Sedíme si v Obchoďáku s prvačkačka a zrovna uvažuji co si udělám na oběd. Náhle zavrní mobil. Popadnu jej, čtu něco o limuzíně atd... Že by žert? Volám zpět a druhém konci otec. Mne se vten omažik naskystla jedinečná šance jak vše zvrátit a naklonit vtip na mou stranu a tak povídám: "Co to má být? Ses trefil nevhod... Zrovna jsem vletěl do vytríny obchoďáku. Do toho velkýho prosklenýho obchodu s obuví." - Přičemž jsem nasdil hlas, jako by to nehorázně bolelo a až tak děsivě, že jsem přesvědčil i sám sebe. Takže otec s hrůzou zesebe vypravil jen pár slov. V ten okamžik přišel neskutečnej smích lidí okolo. Hah, na mne si nepříjdou.
Celej den byl v tomto duchu, takže obraty vtipů následovaly. Od patlání věcí na kliku po nešťastné události. A pak přišel bod zlomu. Přestal jsem dávat pozor při čtení tohoto blogu. Inu tak napíšu "velmi" "inteligentní" komentář. Ovšem pokud si nyní blog pročtete, tak zjistíte nemilosrdnou pravdu. Skočil jsem na špek.
Ah... Tak za rok se mi to snad povede nepodělat!

Mno a rozumový konzum dneška? Mohl bych hodit něco jako: "Neskákejte na špeky, pač vás to odrazí." Ale radši použiju (paradoxní?) hlášku svého kolegy:
"Když si to vše oddálíš, nemusíš to pak zoomovat."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kiara Kiara | E-mail | Web | 3. dubna 2015 v 19:27 | Reagovat

Vážně mě těší, že jsem jediná, co tě dokázala napálit :D (Malá část hluboko ve mně se cítí trochu provinile, ale tu jsem úspěšně umlčela :D) ^^

2 Scribbler Scribbler | Web | 4. dubna 2015 v 19:48 | Reagovat

Mě nikdo letos napálit nezkusil :-) . Je to milý, když to někdo udělá.

3 sarushef sarushef | Web | 28. dubna 2015 v 18:10 | Reagovat

Hehe, ten konec mě rozsekal :D

4 Petrika Petrika | Web | 4. května 2015 v 2:08 | Reagovat

Zaujímavý deň :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama