Day #1 [DarkSouls 2]

27. března 2015 v 18:48 | CL |  DA2
Potrhaný deník ležel na stole, kde za dávných časů sedával hráč. Tento člověk se neměl rád a tak přijal výzvu v podobě neskutečně obtížné a přesto nádherné hry. Je tak obtížná, že hráč zmagořel a rozhodl se sepsat postup postavy s nadějí, že se jeho budoucímu utrpení čtenáři třeba i zasmějou! Deník je psát potem a krví, tak se prosím neušpiňte.



26. dne Krvavého měsíce, 188 Toru.
Nevím co se stalo. Probudil jsem se na opuštěném místě, kde kolem mne pobíhali zvláštní tvorové. Vypadali jako by se přemáhali, aby zkrotili svou touhu mne napadnout.

Pokračoval jsem cestou a mezi skalisky jsem narazil na most přes propast, která mne dovedla do podivné chatrče. Uvnitř jako by mne již očekávaly tři stařeny a jedna mladší žena. Vzpoměl jsem si na jednu báji o třech sudičkách jenž předurčí váš osud, jenže tyhle mi moc naděje nedávaly. Vybavil jsem si své jméno, ale to je pravděpodobně zároveň i poslední věc. Jedna ze stařen mi nastínila co se děje. Nejspíše jsem se dostal do světa, kde pomaru umírám. Říkají mi nemrtvý a že potřebuji shánět duše. Čím silnější duše tím déle budu žít. Nevěřil jsem jim, opustil jsem chatrč.

Je chladno, ani oheň dostatečně neohřívá mé ruce. Zvláštní pocit bezmoci začíná převládat v mé mysli. Musím stím něco udělat.

Ta stařena měla pravdu! Dnes mne při cestě napadl divně vypadající člověk. Vlastně to co zněj zbylo. Když jsem jej ubil holí rozplynul se a... Nedokážu tomu uvěřit... Jeho duše se smísila stou mojí. Tohle je opravdu zvláštní, budu pokračovat v cestě.

Přišel jsem na zvláštní věc, kterou nedokážu vysvětlit. Umím vyvolat výboj energie, který zraní můj cíl. Je to jako... Magie?

Musel jsem proklouznout kolem podivných obrů, vypadali velmi rozuřeně nerad bych se snimi dostal do křížku. Určitě jsem v nějakém podzemním komplexu, musím se odtud vyhrabat.

27. dne Krvavého měsíce, 188 Toru.
Konečně východ! To co jsem spatřil mi vyrazilo dech na dlouhé minuty. Tohle světlo není přirozené, stejně tak jako celý tentno zpropadený svět. Musím najít další lidi.

Dorazil jsem do zdánlivě opuštěné vesnice, nejsem sám kdo zde uvízl. Našel jsem jednu opravdu interesující osobu. Dala mi nějakou láhev a mlela něco o prokletém a že musím porazit krále. Čím jsem tu déle tím menší smysl mi tohle vše dává.

Napověděla mi, že musím sehnat silnější duše. Jinak řečeno musím začít zabíjet?

Vrátil jsem se do komplexu, abych jej prozkoumal. Tentkorát mne obři přepadli, schoval jsem se jim, ale nedokážu se určitě ubránit, takže se loučím.

Tohle bylo opravdu divné! Pamatuji si, že mne jeden z obrů vzal do hnáty a ukousl mi hlavu. Ta bolest byla nesnesitelná, ale opět jsem se objevil ve vesnici. Okamžitě jsem se vrátil a tentokrát bojoval na dálku. Neuvěřitelné, to množství duší.

Asi už rozumím systému tohoto světa. Popovídal jsem si i s vojákem u majáku. Tohle je jako nějaká hra. Pokud nebudu mít dostatek duší, zemřu. Ale abych se odtud dostal, potřebuji velké množství silných duší. Měl bych přestat bloudit a začít hledat toho krále.

Hledání je utrpením. Musím obnovovat svou lidskost, jinak vypadám stejně jako mrtvoly co kráčí proti mne. Mimochodem už jsem umřel 14x. Velmi, opravdu hodně moc přestávám doufat v naději na návrat.


Level postavy: 13
Statistika celkového úmrtí: 14
Počet celkových *Ragequitů: 3

*Ragequit = Pojem, který označuje hráče jenž se neskutečně nasral/dojal vlimev okolností a vypnul hru, rozmlátil klávesnici, hodil si mašli, šel se učit, naučil se žehlit, šel spát, nadával na Twitteru, napsal o tom článek, nebo se rozbrečel.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama