Přes hranici

16. září 2014 v 22:56 | CL |  Téma týdne
Zdravím tě, drahý čtenáři. K tématu týdne mne napadlo udělat si promo k příběhu, který píšu. Tedy snad se bude aspoň trochu líbit.

Kapitola 0.
"Přes hranici"
23.Listopadu 2083
[14:00]Citadela, někde v komplexu.

V chladné mísnosti s velkým neprůhledným sklem se nacházel stůl se dvěma židlemi naproti sobě. Na jedné znich, čelem ke sklu, seděl postarší muž. Naproti němu se křečovitě usmíval vysoký mladík. Byl oděn v černých mokasínech a kalhotách. Z pod saka mu vyčnívala rudá kravata na bílé košili. Jeho oči si starého muže těkavě prohlížely, ale nedalo se znich vyčíst co si zrovna může o něm myslet. Chlápek v saku si rukou projel ve vlasech a po hlubokém nádechu prohodil: "Víte proč jste tu?". Starý muž si posunul brýle více do očí a odpověděl. "Ano, vím." Ten v saku se pustil do prohrabovaní předem připravených spisů na stole.
Po chvíli se u jednoho znich zarazil. "Profesor Carey. Nikdy bych si nepomyslel, že se budeme moci setkat. Jste vzorem pro mnoho lidí. Dokázal jste neuvěřitelné věci v oblasti genetických technologií. Mohu se jen čistě mezi námi…" Oba si nyní hleděli přímo do očí. "… Zeptat, jak jsem to dokázal?" Dokončil za něj větu profesor. Muž opět těkal očima po staříkovi. Nezdál se mu nějak chabý, ale nějaká léta na jeho těle byla už znát. Vrásky ve tváři, padajcí brýle z nosu a vybledlé vlasy s obočím. Jednoznačně již spoustu let, ale hlas měl i přesto všechno naprosto energický. Stařík po chvíli ticha spustil. "Nikdy jsem neměl v úmyslu sepsat své paměti, ale to mne nedonutí o minulosti mlčet. Udělal jsem velké věci, přiznávám. Ale také velké chyby. Víte, že jsem vlastně všechny ty věci dokázal jenom proto, že mne k tomu ostatní dotlačili?"
Muž v saku pozvedl obočí a nechápavě zavrtěl hlavou. "Věci jsou snadnější, když můžete druhé usvědčit, že pravdu skutečně nemají. určitě to znáte, detektive."
Stařík uhnul pohledem do stolu a s úsměvěm pokračuje. "Mým prvním velkým úspěchem byly geneticky mechanické ruce. V nemocnici mi doktoři řekli, že už nikdy nebudu moct obejmout svou dceru. Byla více než šikovná a za mého dohledu jsme vynalezli dokonalé robotické protézy vázané na nervy přímo z míchy. Jejich operace není obtížna a celý tento vynález dokázal trochu změnit svět. Druhým vynálezem byla EUI. Také jedno máte u sebe, že ano? Jsou to zařízení, která plní všechny funkce pro komunikaci, jsou napojeny na všechny sítě a přitom dokonale bezpečné.
A ten nápad vznikl opět z popudu. Prý nemohlo existovat zařízení, které je levné a schopné pojmout tak velké množství dat, natož je číst."Stařík svůj zrak upřel opět na muže před sebou a jeho úsměv pomalu mizel. "S geneticky upraveným jídlem to bylo stejné. A pak je tu System ZERO. Jeho vývoj trval skutečně dlouho, ale jeho princip znáte, koneckonců pro něj pracujete. Byla to chyba jej stvořit." Detektiv se nyní usmál. "Ano, pracuji pro něj a je to vaše dítě, které vás nyní bude soudit za vaše zločiny." Stařík pokýval, že rozumí těmto slovům. "Ale to nevysvětluje, proč jste zabil ty lidi!" Prohodil do větru detektiv a ukázal staříkovi k rohu stolu, kde ležely fotky roztrhaných těl.
Stařík se na ně zadíval a zavřel oči. "Jsem vědec a to víte. Když se mne někdo na něco zeptá, musím to umět vysvětlit. když mi někdo řekne, ať to dokážu. Musím to dokázat… Viděl jste ten záznam?" Detektiv se jen zvedl od stolu, pokývl na muže a vydal se k rohu mísnosti. Když se kněmu blížil, kousek zdi ve velikosti obyčejných dveří se začal otevírat směrem ven. Ve vstupu muž luskl prsty a se zavírajcími dveřmi mísnost zbělala. Náhle se začalo promítat na každou stěnu video z přednášky sedícího profesora. Mísností se rozhléhla její zvukový záznam.

"Pane profesore, existuje život a můžete jej nějak dokázat?"

"Jistě, zavřete oči, dnes spatříte smrt, která je důkazem života jako takového."


__________________
Pokud se článek líbil, dej prosím vědět, jestli má cenu celý příběh zde zveřejnit.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 simplelittlethings simplelittlethings | Web | 19. září 2014 v 8:26 | Reagovat

Áno áno áno !!! Pokračuj v tom prosím, je to strašne zaujímavé :) Baví ma čítať také príbehy alebo knihy. Neviem či celý príbeh chceš písať ako výsluch, ale ak áno tak mi to trochu pripomína Atlas mrakov, aj tam bol ejden rpíbeh celý tak, že ju vypočúvali. Len to je jediný spoločný znak s tým tvojím :D. Vážne je to úžasné, dúfam, že ďalšiu kapitolu pridáš čo najskôr ! :)

2 Crimson Lotus Crimson Lotus | E-mail | 19. září 2014 v 13:59 | Reagovat

[1]: Ahoj, děkuji. :-) Naneštěstí jsem Atlas mraků viděl(nečetl, pokud je kniha) a musím uznat, že styl úvodu je patrně hodně podobný, avšak při psaní tohoto příběhu jsem neměl ponětí o tomto díle a inspirací mi byly pouze obrázky na Google a DevArt. Tento rys využívám často... Ostatně silně zvažuji obnovit projekt ke kterému byl kompletní příběh napsán. Co se týče výslechu, není třeba se strachovat, toto je prolog, který předmlouvá dějství světa. Příběh je vyprávěn podstatně jinak... Teda časem se ktomu dokopu a bude další článek, třeba s vysvětlením. :-) Ještě jednou díky, autora nikdy nepotěší nic více, než nadšení čtenáře. :-D

3 Reina Reina | Web | 19. září 2014 v 16:17 | Reagovat

Prostě skvělý, takovéhle příběhy mám ráda. Rozhodně pokračuj, je to fakt zajímavé~ ^^

4 simplelittlethings simplelittlethings | Web | 22. září 2014 v 15:31 | Reagovat

[2]: Samozrejme som nenaznačovala, že sa snažíš okopírovať Atlas mrakov, len som si pri čítaní na to spomenula. Ja som čítala knihu a potom som začala pozerať film, ale musela smo to vypnúť, prišlo mi to ako totálna blbosť. Kniha sa mi teda páčila oveľa viac :). Tak sa teda teším na ďalší článok :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama