Zápis #5

10. července 2014 v 22:37 | CL |  Rozumové konzumy
Zdravím po zatraceně dlouhé době! Má omluva je doprovázená cestovní horečkou.

Ano, prázdniny jdou ruku v ruce s cestováním a prostě nebyl čas. Jeden by řekl, že napsat článek nemusí být tak obtížné, ovšem to nebyl na skautském táboře. Už jen chytnout internet je vcelku komplikovaná záležitost vyžadující nutnou dávku trpělivosti a motivace. Dále se zbytek dnů nesl ve znamení práce a regenerace mozkových buněk. (Díky táboru jsem si uvědomil, že skauting je taková výborná antikoncepce) - Berme s nadsázkou a humorem.

Co je nového?
1. Začnu publikovat práce- rozpracované rubriky zejí prázdnotou
2. Podělím se o nějaké to foto
3. Téma týdne mi vyrazilo dech!
4. Plný deník úkolů, které se musí zvládnout do neděle (Smutný bod)

No a aby nebyl tento článek relativně prázdný tak se podělím o zážitky z táboru. Letos jsem již opět jel na tábor jako vedoucí. Změna byla jen v podobě pořadatele táboru. Normálně jezdívám se svým oddílem, ovšem tentokrát to nevyšlo a nakonec jsem jel jako takový "externista" na dívčí holčičí tábor vypomáhat. Spousta lidí si neodpustí zapískání. Rád bych podotknul už dopředu, že né každé ovoce je sladké. Dáme si trochu statistiky: Na táboře jsme byli dva starší kluci a pak zhruba šest malých, jakožto účastníků. Celkový počet dětí na táboře bylo číslo 20 a vedoucích 10. TJ.: 30(lidí)-8(kluků)= 22 holek!!! Na každého kluka tedy připadla jedna holka z vedení. Statistika říká, že tohle je naprosté peklo.
Stěžovat si samozřejmě nebudu, ale nejednou jsme chytali nerva. Po sedmi dnech tábora si lidé vždy začnou vjíždět do vlasů... Jenže, jsou to holky! (Takže si to celé umocněte rovnou dvakrát)

Fajn, přestanu s matikou. Pokud bych měl shrnout celý tábor do nějakého úhledného odstavce znoduše tématem tábora. Tentokrát to byl Pravěk a měl jsem tu možnost si zahrát "blbou ženu" z filmu Rrrr. Mimochodem ten lze jen doporučit. Dále šlo o program pro menší děti, takže lození po útesech nelze očekávat. Ale broděni řekou za svitu měsíce jo!
Mimochodem, mám i svůj úlovek... (Pokud tě to napadlo, dej si facku :D) ... Jel jsem tam s foťákem a pár povedených obrázků mám.
Fotka hezkých kamínků vznikla naprostou náhodou, když se
má maličkost šla projít tam kam nikdo nechodí.
Celý tábor prošel kolem, ale nikdo se tam prostě nepodívá.

Další foto je pak ze simulačky, kdy jsme předváděli různá zranění. (Propíchlá ruka, zlomený nos, podřené koleno, opařenina, záchvat, otřes mozku)
Děti měli na tyto situace adekvátně zareagovat. Bohužel jsme dokázali tři děti rozplakat, toť jsou oběti simulačky (+ jeden vedoucí, který v rámci simulace umřel.) Nelze se na to dívat negativně, chybami se člověk učí. A u první pomoci je dobré si je projít pouze ve spojitosti se simulací ... :D

Na obrázku vlevo je tedy vidět ono podřené koleno. Podřené není ten nejlepší termín, že? Umělá krev tvořená z barviva a medu byla dodána ve velmi hojném množství. Podotýkám, že je to pořád simulačka! (SIMULANTEBANDE!)

Tábor se dále skládal zrůzných aktivit, jako stavba slibového ohně. Práce, vztyčení stožáru, úklidu ve stanech, programu, her, her, her, her. (Hry určené pro děti)
K táboru se váže i ukrutný deficit spánku, který se podepsal na celém vedení včetně děti samotných.
A spousta historek, které se budou vyprávět ještě hóódně dlouho mezi samotnými členy.



Poslední fotkou bych završil tento článek. Tato fotka vznikla jako myšlenka "trochu lepší svět". Nejde měnit svět jako takový, ale čím více lidí myšlenku lepšího světa příjme, tím více ten svět lepší bude i v očích ostatních.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama