Pocit= Ulítlé představení

2. června 2014 v 19:04 | CL |  Téma týdne
Zdravíčko! Tak, máme další téma týdne. Po-cit? O.o (ŘÁDNĚ UJETÝ ČLÁNEK)



Tak jo, nebudeme zrdžovat a jedeme! Držte si klobouky, kabelky, pantofle a punčochy. Tady se krade!


Ujetý článek, potřebuje ujeté obrázky. Díky režie! A já Vás tímto oficiálně vítám na představení s názvem: "Pocit" !! Potlesk si nechejme nakonec, to ticho by totiž zabilo světlo. Že nechápeš? Nevadí, já chápu tebe a to není vůbec důležité... Budu mít jakožto váš dnešní průvodce celkem tři otázky na Vás, velectěné publikum. První si položíme za chvíli, jen co krtek zaleze zpět do díry. Kam? No tam, odkud přišel přeci né? Že žvatlám blbosti? Nikoli drahý čtenáři, to jen maluji obrázek skutečnosti. Takový co jendou vystaví na Blog.cz a pak ho znovu sundají, pač se nikomu nelíbí. Že začínáš panikařit? Hoď se do klidu, první otázka je tu coby dup!

Tak tedy zaprvé, s jakou náladou jsi dorazil dnes na představení? Já totiž s depresivní. Že je to složité? Ba né, skutečnost je zašmodrchané klubko událostí, jenž se snažíme rozmotat. Avšak autor na to kouká z výšky pilota. Čas od času se něco rýmuje? To snad né, jen náhoda zde hoduje! Nebo ne?

Druhá otázka však zní, počkej si na ní. Kouknem na bláznivé představení přes ulici, tam kde děti nahazují svou udici. Kam? No přeci do kanálu, tam kam vlez jeden z našich pánů. Proč? Lidé přišli na lži co povídal, stát a nás okrádal. I malé děti platit daně museli a co teprve ti dospělí? Ovšem dítě, platí stejně za popelnice. Dále platy zužovat se začaly, to Evropská Únie, dluhy vymáhat počali! Tak obyčejný občan, spíš otrok, než-li pán. Pán svého domu, kde klid a mír lze najít a teplou večeři ktomu. Tam kde úsměv oplácen slzami štěstí, kde láska se snoubí s radostí. Přesto slova na nit lze snadno napíchnout a pak vyšít do děje událostí. My přesuneme se ze vzteku a radosti rovnou do centra. Čeho? No přeci dění! Druhá otázka, kde se to všechno děje? V nás, samých.

Mnoho lze cítit při pohledu do zrdcadla. Či snad, když spatříme černou ovci na nebi pobíhat. Přesto, zdá se nám, že někde už jsme ty věci viděli, ovšem, pozorný prokoukne to mučení a začne hledat smysl v textu a učení. Zděšení je poslední, to bohužel předvést neumím. Snad jen čtenáři, zastav se na chvíli. Slyšíš? Je tu bál, tak pojď, snad se tu nikdo nemýlí. A né, to je krčma, či putyka. Ožralý chlap a půl kohouta! Půl kohouta? ... ... ... Bláznivé to představení, konstatuje ten v centru dění. Co však skrývá se za textem tvým? Odpovím: "Toť otázka kladená těm pozorným!"

_______
Ahoj, článek je poměrně zmatený a skrývá poentu, jenž vysvětlí způsob jakým byl psaný. Mne však napadá otázka do komentů, jaké pocity se ve vás vystřídaly? O.o
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 2. června 2014 v 19:33 | Reagovat

Máš krásné stránky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama